Smuteční vrba u školy rozesmutnila

Jak mnozí víte, mám rád stromy a přírodu všeobecně. Nesnáším dobře, když se kácí stromy, připadá mi vždy, jako když se kácí lidi. Známé rčení přesně vystihuje, co se musí zákonitě jednou s každým stromem stát. Žádný strom totiž opravdu nevyroste do nebes… A krátkověká dřevina obzvlášť. Přesto pod nebesy s námi je, živá bytost, v tomto případě stará krásná vrba bílá smuteční „Salix alba Tristis“, která mně svým zpečetěným osudem v letošním podzimu opravdu rozesmutnila. Je už totiž nebezpečná pro sebe i okolí, pro lidi, kteří se v jejím okolí pohybují. Upozornila na to pádem zlomené velké větve (viz foto) a po nedávném prohlédnutí odborníky ji musíme navždy uspat… Již mám objednanou novou, stejnou smuteční vrbu většího vzrůstu k vysazení, aby opět bylo veseleji a pruty nám zase rostly z nebes v cestě do školního dvora. Proto zaměstnance, přátele školy a občany Železného Brodu informuji předem, že nejde o nějakou svévoli, ale zásah pro bezpečí okolí školy. Protokoly posudků a povolení kácení přikládám. (Foto Martin Janda). Jan Hásek ředitel sklářské školy V Železném Brodě dne 3. 12. 2020